MÁME VELKOU RADOST a trochu trému, aby se vám líbilo na našem novém webu, který bude již brzy v provozu. Trochu jsme to neradi zpomalili chystáním všech letošních narozeninových výstav, ale už jsme v cíli.
Velké poděkování patří Táni Kubátové, která se nás před léty laskavě ujala a její stránky s námi žily mnoho let. Nyní jsme se dostali pod křídla týmu Synapse5 a věříme, že nás čeká krásná společná cesta. Díky!
Léto je ideální na výlety a návštěvy galerií. V tuto chvíli můžete také navštívit výstavu MEZI SVĚTY u Moravská krása v Havlíčkově vile.
Dále výstavu KRAJINA MÉHO SRDCE v Muzeu a galerii v Prostějově.
Vážení a milí přátelé, vše se připravuje a uvidíte úplně novou výstavní kolekci, kterou jsme společně s týmem Muzea a galerie v Prostějově připravili.
Zahájení proběhne 4. července za přítomnosti skvělých muzikantů Zuzany Lapčíkové - cimbál a Vladislava Bláhy - kytara a představíme také nový katalog k výstavě.
Výstava potrvá do 6. října 2024 a věříme, že si návštěvu užijete a najdete čas na setkání s malířem Antonínem Vojtkem, který se na vás těší.
Vážení návštěvníci,
ráda bych vás přivítala na vernisáži obrazů Antonína Vojtka pod křídly devadesáti bílých ptáků. Tento motiv byl zvolen jako hlavní instalační prvek doprovázející umělcovy jubilejní výstavy v roce 2024 v MMG v Břeclavi a také zde v Muzeu a galerii v Prostějově. Pro tuto příležitost bylo zhotoveno devadesát siluet, které odkazují na každý rok malířova života, symbolizují jeho dlouhou životní i uměleckou cestu a provázejí návštěvníka výstavou. Jako předloha posloužil obraz Antonína Vojtka Vzpomínka na Pálavu (z roku 2017).
Motiv létání se prolíná prakticky celou tvorbou malíře Antonína Vojtka. Přes kosmické abstraktní vize a nadšení z dobývání vesmíru se umělec vrací zpět na Zemi, zpět do lůna své rodné jihomoravské krajiny. Zachycuje ji, jako by zamrzla v čase. Jezírka, tůně, lužní lesy, pole… To vše v sobě skrývá bující život, ten je však pod povrchem. Divák ho může jen tušit, může si živě představovat všechen ten hmyz a další zvířectvo ukryté v hojné vegetaci.
Malíř to do svých obrazů vložil, aniž by vše přímo popisně zachytil svým štětcem. Do jeho obrazů však z živočišné říše patří zcela bez pochyby ptáci. Volavky, čápi, husy, racci, ledňáčci či kvakoši vnášejí do obrazů život. Často jsou též symbolem, zrcadlením osudů lidských. Hejna bílých tažných ptáků představují dlouhou cestu, kterou již umělec ušel, ale též odkazují na vyšší řád panující nejen v samotné krajině, ale též v celém vesmíru. Je to nekončící koloběh odchodů a návratů. Ptáci v obrazech nezřídka symbolizují loučení, loučení s jeho milovanou podpálavskou krajinou skrytou nyní již desítky let pod mlčenlivou hladinou vodního díla. Je to námět, ke kterému se neustále vrací, jak můžeme vidět například na obraze Loučení (z roku 2024), který si můžete prohlédnout přímo v tomto sále – velké hejno bílých ptáků, které v Loučení naposledy krouží okolo mušovského kostelíku, lze chápat též jako reprezentaci lidských duší, které musely opustit svůj domov. Mnohé již pohltila voda, mnohé již pohltil čas. Zůstaly ale všudypřítomné oči krajiny a oči malíře.
Na krajinu nahlíží umělec často z nadhledu, jako by se nad ní vznášel. Jindy přes hustou vegetaci lužního lesa toužebně vzhlíží k nebesům. Malíř Antonín Vojtek měl a stále má svá křídla. Od malička snil o létání. Nejprve lezl hbitě jako veverka na stromy, později se naučil létat na rogalu a díky knihám a své fantazii se dostal až ke hvězdám. Snil o létání, protože létání představovalo svobodu, možnost volby. Uvědomil si, že právě umění je pro něj tou pravou cestou ke svobodě. Našel způsob, jak být věrný sám sobě i své krajině a ten let si stále užívá. Každý obraz je pro něj výzvou, novým dobrodružstvím, novou cestou. Jak sám jednou řekl: „Mé ruce jsou mými křídly!“
Julie Vojtková 2024
Výstavu obrazů Antonína Vojtka MEZI SVĚTY zahájíme v nedělí 26. května 2024 v 15 hodin. Můžete se těšit na zajímavou výstavu a pohled na tvorbu známého malíře tak jak ho mnozí neznáte.
🔵 Pro tuto příležitost byla připravena unikátní kolekce archivních abstraktních děl, která je pozoruhodná rozmanitostí umělcovy op-artové tvorby i kosmických vizí a je též doplněná souvisejícími instalačními prvky.
🔵 Výstava je obohacená trvalou komentovanou prohlídku, kterou si coby návštěvník můžete poslechnout formou nahrávky QR kódu.
Zjistíte, jak se malíř dostal k abstraktní tvorbě, proč ho fascinuje vesmír, nebo jaké to je podniknout cestu k Vševesmírnému králi.
🔵 Expozice v Havlíčkově vile navazuje na Vojtkovu krajinářskou výstavu POD PAŽÍ TISKNU KŘÍDLA... v Městském muzeu a galerii Břeclav, která je k vidění do 30. 6. 2024
🔵 Na vernisáži výstavy Mezi světy vystoupí violoncellista Miroslav Zicha.
🔵 Děkujeme manželům Monice a Janu Vintrlíkovi za pozvání a týmu Moravská krása za spolupráci a realizaci unikátní výstavy, která se uskuteční na počest významného životního jubilea Antonína Vojtka.
🔵 Těšíme se na vaši návštěvu!
Více informací můžete sledovat na Facebooku a také na stránkách Havlíčkovy vily. Za podporu při přípravě výstavy děkujeme městu Břeclav a týmu nadačního fondu Moravské krásy.
Dobrý den, vážení návštěvníci,
dovolte mi v krátkosti představit právě zahajovanou výstavu Mezi světy.
Celý rok 2024, který pro nás znamená hlavně rok plný výstav na oslavu významného jubilea malíře Antonína Vojtka, provází symbolika létání. V Městském muzeu a galerii v Břeclavi jsme před týdnem zahájili výstavu Pod paží tisku křídla… pod křídly devadesáti bílých ptáků. Symbolizují nejen malířovu dlouhou cestu, ale také jeho specifické vnímání jihomoravské krajiny. Umělec se nad ní vznáší spolu s hejny tažných hus, poznává ji na křídlech svého rogala či ji z nových úhlů obhlíží ve snech. Pražský kunsthistorik Vilém Stránský zdůrazňuje, že Antonín Vojtek je prvním umělcem, který z motivů létání vytvořil celý cyklus olejomaleb. Tím odkazuje hlavně na období, kdy byl autor silně ovlivněn létáním na rogalu. Antonín Vojtek však ve svých obrazech létá i nyní a létal dokonce i dávno před tím, než se do vzduchu skutečně vznesl.
Malíře Antonína Vojtka si většina diváků spojuje s jeho specifickým viděním jihomoravské krajiny. Kořeny jeho originálního rukopisu však vyrůstají právě z abstraktní op-artové tvorby a též z jeho kosmických vizí.
S abstraktní tvorbou začal experimentovat v roce 1969 v souvislosti se vstupem do umělecké skupiny Konfese. Jeho abstraktní díla, v nichž převládaly pastelové barvy a dominovala jim také černá barva, která v pozdějších etapách tvorby zcela vymizela z malířova koloritu, patří k důležitému a zlomovému bodu v jeho tvorbě. Již v prvních dílech inspirovaných vesmírnými vizemi lze pozorovat typické rysy jeho pozdějšího tvarosloví. Abstraktní tvorba v rámci skupiny Konfese se stala dalším stupněm na cestě k nalezení osobitého výtvarného projevu, který se posléze promítnul i do jeho krajinomaleb. Ačkoliv se v současné době autor abstraktní tvorbě již v takové míře nevěnuje, lze v průběhu jeho výtvarné činnosti sledovat návraty k abstraktnímu vyjadřování v podobě menších cyklů. Nejvýznamnějším a též nerozsáhlejším je cyklus Odjinud.
V rámci této výstavy bychom vám rádi ukázali mnohá dosud nevystavená díla Antonína Vojtka a ve třech místnostech vás seznámili s jinou polohou jeho tvorby. V místnosti Mezi světy můžete pozorovat, jak se tvorba krajinářská úzce prolíná s prvky abstraktního vyjadřování. V Odjinud se spolu s autorem vypravíme na cestu k Vševesmírnému králi a v poslední místnosti nazvané Hvězdolet uvidíte první abstraktní díla a také kresby ovlivněné autorovou fascinací vesmírem a žánrem sci-fi.
Pokud se budete chtít dozvědět více, můžete využít QR kódů, které vás odkáží na nahrávky rozhovorů, které jsme pro vás společně s ním připravili.
Na závěr bych vás, kteří jste to ještě třeba nestihli, chtěla vyzvat k návštěvě výstavy Pod paží tisknu křídla…, která potrvá do konce června, a hlavně poděkovat celému týmu z Havlíčkovy vily za pomoc při realizaci výstavy Mezi světy a za možnost vám tento unikátní koncept představit. Přejeme vám hezký prožitek z výstavy.
Děkuji za pozornost. Julie Vojtková
...Paměť národa s Antonínem Vojtkem
Životní příběh Antonína Vojtka připravila Paměť národa v rámci projektu Zdravé město Břeclav. Jak sám malíř A.V. vzpomíná, neměl moc šancí v životě uspět, ale nakonec to dobře dopadlo.
Podívat se můžete zde.
Dostat 90 let života do tak krátkého formátu nebylo snadné. Mnohé zůstalo zapomenuto nebo nevysloveno.
Děkujeme všem za spolupráci.
Tvorba, ale také život Antonína Vojtka spočívá ve věčném hledání rovnováhy. Rovnováhy mezi přírodou a člověkem, tichou meditací a živou lidskou společností, smířením se s osudem a touhou dosáhnout svého cíle, láskou ke své rodné krajině a vesmírnými dálkami, věrným zachycením tajů přírody a abstrahováním forem ve snaze zachytit její pravou podstatu a duši.
Tento boj se odehrává pod rukou malíře Antonína Vojtka dennodenně již více než padesát let. Je to boj ušlechtilý, boj, ze kterého se rodí ojedinělé obrazy a který také tříbí malířovu duši. Avšak stále je to boj, náročný proces, který vyžaduje úsilí, koncentraci a nejen to. Být malířem, malovat v podstatě každý den klidně i osm hodin, je činnost náročná též fyzicky.
S věkem malíři nedocházejí nápady, spíše naopak, vidí svět stále v nových a nových barvách, nových variacích. Tu se rozhodne zachytit již pomalu blednoucí vzpomínku na mládí, tu si všimne zajímavého a nikdy nezrealizovaného námětu v hromádce starých skic, jindy najde inspiraci i při krátké procházce v bezprostřední blízkosti svého domu či se mu vize zjeví ve snu.
Pouští se do práce s odhodláním to vše zachytit, jak nejlépe dokáže. S odhodláním překonat sám sebe, namalovat obraz, který se bude naprosto lišit od všech předchozích, a přesto v něm budou ukryty všechny ty roky. Roky tvrdé dřiny, lásky ke krajině lužních lesů, snění a touhy… To vše ho nutí pracovat dál, i když jeho tělo ho někdy zrazuje, i když je rychleji unavené.
Malíř si nedovolí ve svém boji polevit, snad právě naopak. Napíná plátna velkých rozměrů, sám, bez pomoci, protože jen on je umí připravit tak, aby byl s výsledkem spokojen. Pokud má být obraz dobrý, nelze nic zanedbat – nápad, čas a ani přípravné práce. Volí odvážná témata, složité náměty, nechce si práci ulehčovat. Nehledá zkratky. Pokračuje po cestě, kterou si pro sebe vybral.
Bc. Julie Vojtková z připravované monografie
Malíř Antonín Vojtek měl a stále má svá křídla. Od malička snil o létání. Nejprve lezl hbitě jako veverka na stromy, později se naučil létat na rogalu a díky knihám a své fantazii se dostal až ke hvězdám. Snil o létání, protože létání představovalo svobodu, možnost volby. Uvědomil si, že právě umění je pro něj tou pravou cestou ke svobodě. Našel způsob, jak být věrný sám sobě i své krajině a ten let si stále užívá. Každý obraz je pro něj výzvou, novým dobrodružstvím, novou cestou.
Jak sám jednou řekl: „Mé ruce jsou mými křídly!“
( Julie Vojtková z připravované monografie )
Vernisáž proběhla v nádherné atmosféře.
Vážení přátelé, děkujeme všem za úžasné odpoledne...nejde slovy popsat kolik krásných zážitků si odnášíme do všedních dnů.
Děkujeme Městskému muzeu a galerii Břeclav za skvělou spolupráci a Město Břeclav za podporu výstavy Antonína Vojtka Pod paží tisknu křídla...
Děkujeme Lence Michlovské z Vinselekt Michlovský, děkujeme Václavu Čiháčkovi za úžasné vystoupení s flašinetem, děkujeme Romanu Veverkovi a jeho Blue Cimbal, děkujeme mužákům z Horních Bojanovic, dopřáli jsme si krásný hudební dárek od Daniely Magálové, děkujeme všem VÁM... snažili jsem se připravit setkání co nejlépe a máme radost, že jste byli s námi.
Pokřtili jsme nový kalendář CO MALÍŘ MÁ... křtu se ujali starostové měst a obcí, kde malíř během svého dlouhého života bydlel a pracoval. (Horní Bojanovice – Ladislav Kachyňa, Strachotín – Jaroslava Mikáčová, Hustopeče – Hana Potměšilová, Lednice – Stanislav Straškrába, Podivín – Martin Dúbrava, Břeclav – Svatopluk Pěček, zástupce všech obcí ze západních Čech - ředitel Muzea Mariánské Lázně – Jaromír Bartoš)
Fotografie jsou na Facebooku.
Vážení a milí přátelé, bude to krásné odpoledne, plné radosti a očekávání...a samozřejmě obrazů, ale také setkání s vámi, s hudbou, s překvapením...
moc se na vás těšíme! Akce je veřejná...
Jitka a Antonín Vojtkovi s Julií (8. dubna 2024)
Kdo si hraje…
GRAND PRIX MOBITEX 2024 STUDENT
Také letošní ročník veletrhu nábytku a interiérového designu MOBITEX zpestřila již tradiční studentská soutěžní přehlídka GRAND PRIX MOBITEX. Slavnostní otevření proběhlo 29. 2. 2024, ale milovníci designu mají možnost expozici navštívit až do neděle 3. 3. 2024. V rámci studentské přehlídky je pro ně připraveno 70 exponátů od 68 autorů. Tentokrát bylo zastřešující téma poněkud užší, než je obvyklé. Ale právě toto vymezení umožnilo studentům prezentovat zajímavé práce, které často nejsou předmětem zájmu jiných soutěží. Diváci se mohou těšit na studentské práce z oblasti dětského nábytku, bytových doplňků a hraček. Spektrum vystavených předmětů je velmi široké, a proto si přijde na své snad každý. Navíc téma této přehlídky koresponduje též s veletrhem ProDítě, který se koná na výstavišti souběžně. Za pozornost jistě stojí také nesoutěžní kolekce 14 klauzurních prací od studentů Střední školy umění a designu a Vyšší odborné školy Brno. Ti k práci využili neupotřebených dílců poskytnutých firmou TON. Tímto způsobem je připomenuto stoleté výročí založení jejich školy. Podobné studentské spolupráce s firmou TON nejsou sice ničím zcela neobvyklým, avšak ne vždy z nich vzejdou natolik kvalitní produkty, jako můžete vidět právě na veletrhu. To se jistě odrazilo i na závěrném vyhodnocení v rámci něhož byly i tyto práce oceněny – Cenu společnosti TON si odnesli Lucie Čermáková (Eala), Benjamin Handl (Daoren) a Marie Trubačová (Bon-Ton).
První cenou v kategorii středních škol byla oceněna Eliška Svobodová se svou dětskou židličkou Sella 14, která je vyrobena právě z nevyužitých dílců firmy TON. Židlička dostala také Cenu společnosti Design ATAK. Na druhém místě se umístil Lukáš Dvořáček se svým stínovým divadélkem a třetí místo obsadila Soňa Škorpilová s hmatovou knihou O pejskovi a kočičce, jak si pejsek roztrhl kalhoty, která budila velký zájem návštěvníků.
V kategorii vysokých škol první místo obsadila Sára Káňová jejíž kolébka byla nedávno oceněna již v rámci soutěže Národní cena za studentský design 2023 (celý rozhovor si můžete přečíst https://www.designcabinet.cz/rozhovor-pro-narodni-cenu-za-studentsky-design-2023-sara-kanova). V rámci přehlídky byla kolébka vyznamenána také Cenou čalounického řemesla. Pomyslnou druhou příčku získal Michal Štalmach se svým projektem Former. Třetí místo si zasloužila Lucie Štěpánková, představila dětskou postýlku Tuhletto, která získala také Cenu Klastru českých nábytkářů.
Další ocenění si odnesli Petra Krupičková s dětskou rozkládací židlí Pety (Cena Národního centra nábytkového designu) a Marek Hanák s dětských odrážedlem Rooty (Cena truhlářského řemesla).
Zcela se mezi ostatními studentskými pracemi svou náplní vymykal projekt dětského invalidního vozíku HUGO Jana Kaděry, který s ním sklidil úspěch již v soutěži Národní cena za studentský design 2023 (i s ním si můžete přečíst rozhovor https://www.designcabinet.cz/rozhovor-pro-narodni-cenu-za-studentsky-design-2023-jan-kadera).
Nelehkého úkolu se úspěšně zhostila kurátorka přehlídky PhDr. Dagmar Koudelková ve spolupráci s Mgr. Karolínou Kouřilovou. Za vizuálním řešením expozice, které akcentuje prvek hry, stojí Mgr. Nikita Nečasová a Ing. Josef Řehák.
Pokud se tedy ještě na veletrh chystáte, nezapomeňte věnovat chvíli svého času také studentské přehlídce, mladé tvůrce jistě potěší vaše pozornost.
Julie Vojtková
Foto: autorka
Více informací na: https://www.bvv.cz/mobitex/grand-prix-mobitex/GPM-student-2024