Antonín Vojtek - malíř jižní Moravy

Mladá začínající umělkyně Veronika Áčová představuje své kresby od 15. 2. 2024 v Galerii 99 v Břeclavi na výstavě Květiny roku. Jedná se o její první samostatnou výstavu, v rámci které vám ukáže své portréty, do kterých s pečlivostí, trpělivostí a smyslem pro detail komponuje rostlinné prvky. Přijďte ji podpořit do „rozkvetlé“ galerie, kam jaro letos zavítalo o něco dříve.

 

*Zajímalo by mě, zda jsi ve vaší rodině první umělec? Co ti dalo podnět k tomu začít tvořit? Chtěla jsi být už odmalička umělkyní, nebo jsi snila o jiné profesi?

 

Popravdě nejsem úplně prvním umělcem, pradědeček z tatínkovi strany byl malíř, babička taktéž umí moc krásně kreslit, viděla jsem její kresby zvířátek v sešitu ze střední školy. Můj taťka a bratr tíhnou víc k hudbě, hrají na klavír. Myslím si, že nějaké umělecké cítění, ať už výtvarné nebo hudební u nás v rodině je.

 

Tvořit jsem začala už od dětských let, nejprve to byly „čmáranice“ nebo obtiskování listů. Ráda jsem vyskládávala mandaly z živých květin a listů na tácky z vodou. Vždycky mě to táhlo ke kreativnímu tvoření, ale nejvíce jsem si oblíbila kreslení pastelkami nebo tužkami.

 

Chtěla jsem být vždycky umělkyní, když jsem byla malá lákalo mě být zpěvačkou, ale nemám na to tak vytrénovaný hlas, a nakonec mě vždycky víc bavilo tvořit na papír nebo plátno, než vystupovat před lidmi.

 

*Studovala jsi na Masarykově univerzitě v Brně obor Učitelství výtvarné výchovy a vizuální tvorby pro základní a střední školy. Jak tě studium bavilo, naučila ses něco nového?

 

Studium učitelství nebylo mou první volbou. Bohužel jsem se na grafický design, na který jsem se hlásila na VUT, nedostala, a tak jsem skončila na pajdáku. Ale i tam se mi dostalo zajímavého vzdělání a rozhledu co se týče uměleckého světa. Sice jsme hodně věcí absolvovali jen povrchově, ale vyzkoušeli jsme si vše od tradiční grafiky, přes kresbu, malbu, grafický design, typografii až po

 

prostorovou tvorbu či performance. Součástí výuky bylo navštěvování galerií a sledování umělecké scény, takže si myslím, že mi to za těch 5 let dalo hodně nového a seznámila jsem se s věcmi, o kterých jsem neměla do té doby ani tušení.

 

Praxe v učitelství mi přinesly spoustu zážitků a nějaký ten přehled o tom, jak to ve třídě funguje, bavilo mě vytvářet zajímavé výtvarné úkoly pro žáky, ale zjistila jsem, že by mě ta práce tolik nebavila. Je to náročné, protože spousta dětí vnímá výtvarnou výchovu jako odpočinkovou hodinu a raději si povídají, než pracují, takže člověk potřebuje hodně nervů a dobré hlasivky, aby všechny ty děti překřičel. :)

 

*V rámci svého studia ses zajímala o květiny a jejich symboliku. Proč právě květiny? Co ti na nich připadá fascinující? Jakým způsobem je využíváš v tvorbě? Dodávají květiny kresbám nějaký další význam?

 

Květiny jsou mou součástí už od mala. Nevím, jestli je to tím, že je taťka zahradník, a tudíž mě díky němu květiny obklopovaly snad od narození, nebo jsem se prostě zamilovala do jejich krásy, barevnosti a toho, jak každá květina může být něčím jiná a zajímavá.

 

Po čas studia jsem se věnovala různým výtvarným technikám a chtěla jsem se celou dobu držet něčeho mě známého a oblíbeného, proto jsem zvolila flóru, květiny a rostliny, a ty mě provázely při tvorbě akrylových obrazů, linorytu, grafického designu, a právě i mých závěrečných kreseb k diplomové práci.

 

Jako přidanou hodnotu právě vidím jejich symboliku, v rámci studia jsem se dozvěděla, že květiny už od dávných dob mají svůj význam, ať už v léčitelství nebo v květomluvě. K tomuto tématu mě dovedl můj vedoucí profesor. Květomluva se v dnešní době vlastně skoro nepoužívá, a přesto pár století zpět každá květina měla svůj význam a vyjádřili jste s její pomocí různé pocity.

 

V kresbě obvykle využívám květy jako dekoraci portrétů. Ráda volím jak různé druhy květin, tak i barev – to se týká nejen květinových prvků, ale také pozadí. Baví mě kombinovat komplementární barvy.

 

*Nejčastěji kreslíš pastelkami. V čem ti vyhovují? Experimentovala jsi i s jinými technikami? Co si myslíš o tom, že někteří lidé si stále myslí, že pastelky patří do rukou jen malým dětem?

 

Myslím, že jsem vyzkoušela snad všechny možné techniky, které mě napadají, až na malbu olejovými barvami, ať už na střední škole či na vysoké škole. Měla jsem možnost si vyzkoušet grafické techniky jako jsou linoryt, mezzotinta, suchá jehla a podobně, malbu akrylem, temperami, různé alternativní techniky i kresbu tužkou, uhlem, rudkou a taktéž digitální tvorbu.

 

Pastelky určitě nejsou jen pro děti, i když je to určitě technika, kterou děti začínají, protože se při ní nezašpiní. Určitě je ale rozdíl mezi pastelkami pro děti a těmi, které používám já. :) Používám kvalitní pastelky s vysokým obsahem pigmentu, které mají až skoro krémovou konzistenci a jsou světlostálé. Pastelky preferuji, protože mám raději "suché" metody a stejně jako barvy se tyto pastelky dají dobře míchat, taktéž se s nimi dobře tvoří gradienty a zaznamenávají ty nejmenší a nejjemnější detaily.

 

Krom kresby pastelkami, kreslím i grafitovými tužkami či občas něco namaluji akrylem na plátno. Ráda experimentuji s materiály, ať už jde o různé druhy papírů, plátno, dřevo, plast či například těstoviny – zkoušela jsem třeba kreslit na plátek lasagne.

 

*Tvé portréty jsou velmi detailní, jak dlouho asi na jednom takovém portrétu pracuješ? Posloucháš u tvorby například hudbu?

 

Nad kresbami strávím dost času, ale záleží na hodně faktorech. Prvním jsou určitě formát a to, kolik je v portrétu a jeho okolí detailů. Taktéž záleží na druhu papíru, na některé se kreslí lépe. V neposlední řadě záleží i na náladě, protože někdy mě kreslení baví tak moc, že kreslím 10 hodin v kuse bez pauzy a mám hotovo a někdy kreslím po částech pár hodin. Portréty, které jsou na výstavě zabraly mezi 15 až 20 hodinami, nedokáži to určit přesně.

 

U kreslení často poslouchám hudbu nebo volám s kamarády, někdy zvládám i sledovat například seriál, když jsem byla mladší často jsem koukala na seriály v korejštině s anglickými titulky, a přitom ještě kreslila, zabere to tak určitě víc času, protože věnuji pozornost více věcem najednou, ale fungovalo to.

 

*Míváš někdy umělecký blok? Nevíš si rady? Jak se takového pocitu zbavíš?

 

Neřekla bych, že mívám umělecký blok, spíš jen nechuť ke kreslení, ale moc často se to nestává. Měla jsem několik delších pauz, kdy jsem nekreslila skoro vůbec, ale v poslední době se kreslení snažím věnovat pravidelně, třeba i denně. :)

 

*Kde nacházíš inspiraci pro své obrazy?

 

První nápad na obraz se mi většinou zrodí v hlavě, mám jakousi představu, jak by to mohlo vypadat. Může se stát, že tato představa je založená na díle nějakého umělce, nebo třeba na snu, který jsem měla a poté se ji snažím převést do vlastního díla. Referenční obrázky si hledám na Googlu, popřípadě si je sama vyfotím, například květiny, které jsem kreslila, jsem si z velké části nafotila sama, když kvetly. Tváře žen jsem si našla a upravila si je trochu podle sebe. Ráda si třeba nachystám obrázek jako koláž ve Photoshopu a kreslím podle toho. Naopak nemám ráda AI generované obrázky.

 

*Jaké máš plány do budoucna? Na čem chceš ještě zapracovat?

 

Určitě se chci i nadále zlepšovat v kresbě, pracovat na detailech a na své vlastní vytrvalosti. Ráda bych nakreslila další větší sérii, tentokrát však trochu jinou. Zkusila bych třeba zase něco namalovat i akrylem. V budoucnu bych se ráda i nadále věnovala tvorbě a kreslení obrázků pro lidi, baví mě zachycovat tváře lidí, které znám i neznám, a dělat jim tak radost.

 

*Kdy se zrodil nápad své umění také prezentovat v rámci výstavy? Jak jsi narazila na Galerii 99?

 

Vždycky jsem si přála mít výstavu, ale nikdy jsem k tomu neměla tu odvahu, a hlavně jsem si nemyslela, že mám dostatečný počet děl, která by za to stála. Mám kamaráda tady v Břeclavi, který měl pár výstav v kavárnách a říkala jsem si, že bych taky možná nějakou mít mohla, teď když mám nakreslenou takovou velkou sérii, proto jsem se poptala na Facebooku po místech v Břeclavi, kde by taková výstava šla udělat. Ozvalo se mi více lidí včetně paní Vojtkové z Galerie 99. Galerii 99 jsem znala už předtím, jelikož se o umění zajímám, ale nenapadlo mě, že bych nakonec mohla mít první výstavu v galerii. Jsem ráda za tuto příležitost a doufám, že výstava zaujme i veřejnost. :)

 

Moc děkuji za rozhovor a přeji hodně štěstí v tvorbě!

 

Julie Vojtková